Byl jednou jeden Vánoční perníček. Ležel si na plechu, voněl po skořici a čekal, co z něj bude. Když ale uviděl talíř a slyšel slova „tak kdo si dá první“, rozhodl se okamžitě. Seskočil z plechu, rozběhl se pryč a zakřičel: „Tak to teda ne, mě nikdo nesežere!“ A než se kuchyní rozlehla vůně kakaa, perníček byl pryč.

Běžel, co mu nožičky dovolily, až se zastavil u hrnku s vánočním čajem. Čaj se kouřil, voněl a vypadal velmi přátelsky. „Perníčku, pojď se zahřát,“ zašeptal. Perníček se naklonil, ucítil horkou páru a hned uskočil. „Děkuju, ale já jsem křupavý typ, ne rozpustný,“ prohlásil a dal se znovu na útěk.

V lese se ozvalo praskání větví a funění. Z houští se vynořil divočák, podíval se na perníčka a zamručel: „Ty ale krásně voníš…“ Perníček se na něj podíval, na jeho zuby a klidně odpověděl: „Já jsem vánoční perníček, ne lesní svačina.“ A než divočák stihl udělat krok, perníček zmizel mezi stromy.

Když už si myslel, že má vyhráno, potkal houbaře, který s košíkem uprostřed zimy pečlivě prohlížel stromy. „Zimní houby,“ zamumlal si a pak si všiml perníčka. „Tohle jsem teda ještě nenašel…“ Perníček zvedl obočí a řekl: „Jestli sbíráš houby, tak já do košíku nepatřím.“ A než houbař stihl sundat rukavici, perníček byl zase pryč.

Nakonec perníčkovi došly síly. Poleva popraskaná, drobky všude kolem. Sedl si, rozhlédl se a tiše si řekl: „Tady by mě mohl někdo konečně nechat na pokoji.“ Našel klidné místo, kde nebyly talíře, čaj ani divočáci. Tam zanechal poslední stopu… a zmizel.

 O keši: Odkaz na Adventure lab: zde.

Tato keš je bonusovou keší k Adventure Lab sérii Po stopách Vánočního perníčka. Po dokončení všech pěti zastavení Adventure Labu získáte souřadnice této keše. Bez absolvování celé série není možné bonusovou keš odlovit. A nebojte se – perníček se už dál rozbíhat nebude 🍪😉