Hradišťský vrch
je neovulkanický kopec v Plaské pahorkatině v okrese Tachov. Nachází se asi 1,5 kilometru jihovýchodně od Konstantinových Lázní a dosahuje nadmořské výšky 632,2 metru. Vrcholová část a přilehlé jižní úbočí je chráněno jako přírodní rezervace Hradišťský vrch. Celou vrcholovou plošinu lemují zbytky valu pravěkého hradiště z pozdní doby bronzové zapsané na seznam národních kulturních památek. Opuštěný kamenolom v západní části vrchu slouží jako přírodní koupaliště.
Vrch je významným bodem a tvoří samostatnou část geomorfologického podokrsku Konstantinolázeňské pahorkatiny. Ta spadá pod geomorfologický okrsek Pernarecká pahorkatina, který je součástí podcelku Stříbrská pahorkatina v Plaské pahorkatině. Vznikl jako lávový příkrov z nefelinického bazanitu o mocnosti padesát metrů. Má tvar stolové hory, jejíž jižní svahy jsou podstatně strmější než severní a dosahují výšky až 150 metrů. Zejména na nich se vyskytují skalnaté hřbítky, mrazové sruby, nivační kary a další projevy zvětrávání. Ve stěnách lomu se projevují jevy sonnenbrandu (kuličkový rozpad horniny) a sloupcová odlučnost s neobvykle tlustými sloupy. Jejich průměr dosahuje až tří metrů.
Geologická charakteristika
Jedná se o jednolité těleso lávového výlevu tvořeného leucitickým bazanitem. Sopečné těleso leží na kaolinicky zvětralých fylitech a případně redeponátech tohoto větrání. Samotné těleso vykazuje mocnost téměř 50 m (nejméně 30 m v lomu). Z vulkanologického hlediska jsou zajímavé jevy sonnenbrandu a jednolitost tělesa tvořeného jediným lávovým proudem. Jednolitost tělesa a dobře vyvinutá sloupcovitá odlučnost, která mohla vzniknout pouze v případě tuhnutí bez pohybu, je vysvětlitelná pouze nahromaděním lávy v depresi. Dříve vymapovaná vulkanoklastika, tufy a aglomeráty při bázi výlevu , interpretované odlišnou genezí respektive interakcí výlevu s podložím, nebyly při nových výzkumech díky špatné zakrytosti ověřeny. Nová petrografická analýza prokázala zastoupení širokého spektra alkalické a mírně alkalické série, od foiiditů přes alkalické bazalty a trachybazalty, bazaltické trachyandezity, trachyandezity až po trachyty. Nefelínem bohaté fonolity, známé hlavně ze střední části Českého středohoří, zde zcela chybějí, stejně tak jako subvulkanity plutonického sledu či žilné alkalické lamprofyry. Příznačné je však hojné zastoupení mírně alkalických andezitů. K strukturním mimořádnostem patří na lokalitě extrémní hrubost sloupcovité odlučnosti. Sloupy zde dosahují tloušťky až 3 m.
Zdroj: www.wikipedia.org, www.kudyznudy.cz, www.lokality.geology.cz/366
Otázky
1. Čím se vyznačují horniny čedičového typu?
2. Kde můžete tento typický jev v okolí spatřit?
3. Čím je podmíněna tvorba těchto jevů?
4. V jakém roce zde byla ukončena těžba?
5. Přiložení fotografie je dle pravidel dobrovolné, ale budu rád.
Odpovědi na otázky zjistíte z infotabule na výchozích souřadnicích.
POZOR: Nevstupujte za ochranné pásmo lomu.
Po odeslání odpovědí, můžete ihned logovat.
