Památná alej Kilometrovka

Pamatna alej - Kilometrovka

Kilometrovka je památná alej v Plzni. Vyměřena byla v roce 1892 a o rok později vysázena okrašlovacím spolkem přes lochotínské louky v údolní nivě řeky Mže. Záměr vznikl již v roce 1887, avšak s přípravou bylo započato až po vypořádání majetkových vztahů v roce 1892. Alej o délce 1070 metrů, která byla dříve nazývána Wýtvarova cesta, směřuje od Kalikovského mlýnu k Lochotínskému parku v nadmořské výšce 310 metrů.

Foto: marcopolo11

Mezi 211 stromy o stáří 20–200 let a výšce mezi 8–26 m mají převahu 134 kusy druhy jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa malolistá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a olše lepkavá (Alnus glutinosa). Mezi nejmohutnější stromy patří 23 exemplářů rychle rostoucího topolu černého (Populus nigra). Z dalších druhů je zastoupen topol balzámový (Populus balsamifera), vrba bílá (Salix alba), jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), jilm habrolistý (Ulmus minor), dub letní (Quercus robur), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betulus) a jírovec maďal (Aesculus hippocastanum).

Za chráněný přírodní výtvor byla vyhlášena 22. září 1987 Národním výborem města Plzně, chráněna jako krajinná dominanta.

Po roce 1997 bylo započato s obměnou skladby stromů.

V roce 2007 vydal Magistrát města Plzně rozhodnutí o zrušení ochrany a pokácení 52 stromů. I přes odpor aktivistů byla polovina stromů poražena již v tomto roce. V roce 2008 bylo pro administrativní nedostatky kácení ČIŽP pozastaveno. V roce 2009, po odstranění chyb, bylo dokončeno kácení 28 stromů, na jejich místě bude vysazeno 16 nových. Mezi vykácené stromy patřilo 13 topolů černých, 9 lip srdčitých, 9 trnovníků akátu, 4 olše lepkavé, 4 jasany ztepilé, 3 topoly kanadské, 3 lípy velkolisté, 2 vrby křehké, 2 javory mléče, 1 javor klen, 1 habr obecný a 1 jeřáb ptačí. Podobu místa po kácení v roce 2007 si můžete prohlédnout v příloze.

Kilometrovka v datech

Druhá polovina 18. století – doktor Bernard Říha objevil léčivé účinky pramenů na Lochotíně

1830 – plzeňský purkmistr Martin Kopecký nechal zbudovat lázeňský areál u léčivých pramenů na Lochotíně

1887 – prvopočátek záměru vybudovat procházkovou trasu od Kalikovského mlýna k Lochotínu

1892 – získání pozemků na místě plánované Wýtvarovy cesty (dnes Kilometrovka)

1893 – vysázení stromů okolo vycházkové trasy (hlavní myšlenkou bylo vytvořit stinnou a příjemnou cestu pro návštěvníky lázní)

1987 – vyhláškou Národního výboru města Plzně byla Kilometrovka vyhlášena jako chránění přírodní výtvor

1996 – Jaroslav Kolařík zpracoval první dendrologický průzkum

2006 – druhý dendrologický průzkum od Jaroslava Kolaříka

2009 – první etapa obnovy krátkověkých dřevin (bylo pokáceno 52 kusů stromů, současně s tím byla zahájena náhradní výsadba, a to lip, dubů, jasanů a habrů v celkovém počtu 37 kusů)

2013 – dokončení obnovy památné aleje a výsadba dlouhověkých stromů (mezi které se řadí lípa velkolistá, jasan ztepilý, dub zimní a jilm horský)

O keši

Keš je typu Letterbox hybrid, více informací naleznete na české geowiki nebo přímo na stránkách o Letterboxingu.

K finální krabičce se dostanete velmi jednoduše. Je třeba využít fotografie v listingu, které jsme pro vás připravili v zimní i letní verzi. Je třeba být pozorný a dobře si všímat všech detailů na fotkách, může vám to ušetřit opakování trasy. Všechny fotografie jsou pořízeny ve směru vaší cesty.

Trasa začíná z parkingu, dále pokračujte Kilometrovkou až na její druhý konec. Seřaďte fotografie v pořadí, v jakém jdou místa za sebou, získáte tak 12 čísel, které doplňte do vzorce na konci listingu. Pro tisk jsou vhodné fotografie v příloze. Keš má své vlastní sběratelské CWG a snad na vás bude čekat ve finále. Razítko z keše nám prosím neodnášejte, a dávejte pozor na pejskaře a zahrádkáře, mají oči všude.

Razítko je součást keše, CWG k výměně pouze za jiné CWG.