Lochotínský park
Zveme vás na krátkou procházku do nově obnoveného Lochotínského parku. Zde naleznete vše, co budete k odlovu potřebovat. GPS si připravte pouze pro dojezd na parkoviště a dohledání finální schránky. Vaším prvním úkolem je podle přiložené mapy parku najít a navštívit tato zajímavá místa: Artušův stůl, Hudební pavilonek, Chotkovo sedátko, Chotkovo světlo a Poustevníkovu jeskyni. U každého z nich Vás čeká jednoduchá otázka. Váš druhý úkol je najít devět infotabulí, které se nacházejí okolo celého parku. K jejich nalezení vám opět pomůže přiložená mapa. U každé infotabule vás čeká jednoduchá otázka, odpověď na ni se tentokrát dozvíte ze zobrazeného textu. Získané indicie doplňte do vzorce a můžete se vydat pro finále.
Historie Lochotínského parku je delší než 170 let. Jeho vznik je neodmyslitelně spojený s ideou založení lázní a proslavení Plzně jako lázeňského města. Vše začalo koncem 18. století, když známý plzeňský lékař Bernard Říha objevil, víceméně náhodu, léčivé účinky lochotínského pramene. Jeden z jeho dlouhodobě léčených pacientů pil vodu z pramene na jižním svahu. Jako zázrakem se zakrátko uzdravil. Na základě této události Bernard Říha podrobil tuto vodu mnoha testům a potvrdil tak její léčivé účinky. Zhoršení jeho zdravotního stavu mu ale nedovolilo myšlenku více rozvinout a tak na sklonku života nechal alespoň vysadit kolem tohoto pramene čtyři stromy, aby poukázal na to, že Lochotín v těchto místech skrývá veliký poklad. Doslova řekl: „Lochotín chová veliký poklad v sobě. Nechať potomci na blízku těchto stromů hledají a onen poklad naleznou". Mnozí si jeho slova špatně vyložili a snažili se nalézt v okolí stromů skutečný poklad, samozřejmě marně. Bernard Říha zemřel roku 1794.
Až Martin Kopecký, který měl s lázeňstvím v západních Čechách zkušenosti, si po téměř 40 letech na práci Bernarda Říhy vzpomenul a uviděl velkou šanci, jak z Plzně učinit světoznámé město. Roku 1832 založil akciovou společnost a svým nadšením pro věc získal potřebný počet akcionářů. Ze získaných peněz byly zakoupeny pozemky pro budoucí park a byla zahájena výstavba lázeňských budov. Lázně byly uvedeny do provozu už roku 1834.
Lochotín byl s centrem města propojen stromovou alejí, vedoucí podél dnešní Lochotínské ulice. Současně byly provedeny rozsáhlé terénní a sadové úpravy. Úprava koryta potoka pod dnešním Lochotínským pavilonkem byla zvláště náročná. Přes potok vedly tři mosty, dva horní sloužily i jako vyhlídky na vodopád. Jedním z hlavních prvků parku se stala poustevna vtesaná do skály spolu s pamětním pískovcovým sloupem a malý vodopád s tůňkou. Později byl nad poustevnou vystavěn dřevěný altán, který byl roku 1883 pojmenován Chotkovo sedátko (Hrabě Karel Chotek, nejvyšší český purkrabí, žil na přelomu 17. a 18. století a na jeho popud vznikaly v řadě měst – včetně Plzně – různé okrašlovací spolky). V západní části parku se nacházel hudební pavilonek a vyhlídkový šnečí kopec. Podle dobových zvyklostí byly v parku rozmístěny různé figury, jako například Karkulka, vlk nebo poustevník.
Léčivý pramen, který byl v pozdější době pojmenován podle zakladatele parku Kopeckého pramen, byl využíván jak pro pitné kůry, tak pro vanové koupele. Nad ním byla vystavěna kamenná kolonáda v pseudoklasicistickém stylu.
I přes veškerou snahu o propagaci lázní se zájem o ně výrazně nezvyšoval, a proto upadla akciová společnost založená Martinem Kopeckým do finanční tísně a nemohla již nadále realizovat provoz lázní a parku. Navíc se od počátku objevovaly problémy s vydatností pramene. Pramen vydal méně vody, než na provoz lázní bylo třeba. Proto byla vyhloubena hluboká studna a do původně léčivého pramene byly svedeny i okolní nekvalitní prameny. To vedlo k výraznému zhoršení kvality vody a léčivý účinek se postupně vytratil.
Lázeňský areál odkoupil roku 1849 Měšťanský pivovar. Vzhledem k rychlému rozvoji města se brzo stala z lochotínských sadů vyhledávaná lokalita k odpočinku a relaxaci. V roce 1892 započaly další úpravy parku. Byla vysazena Wýtvarova cesta, dnes známa jako Památná alej Kilometrovka. Původní kamenná kolonáda nad Kopeckého pramenem byla nahrazena dřevěným pavilonem. V roce 1884 byla nedaleko Lochotínského pavilonku odhalena busta Martina Kopeckého. Zanedlouho byl k dosavadním lázeňským budovám dostavěn Císařský sál, který sloužil jako taneční a koncertní prostor.
Snad jedinou chybou pivovaru ve vztahu k parku bylo nerespektování původní kompozice stromového patra. Pak byl někdy v polovině 70. let 19. století hustě osázen smrkovou monokulturou. Její následky park poznamenávají dodnes. Postupem času se z parku stal smrkový les. Největší hustotu dosáhl v roce 1938. Poté co v roce 1940 poznamenala park silná vichřice, která vyvrátila přes 400 smrků, se do parku začaly sázet listnaté stromy a porost se udržoval jako smíšený.
Měšťanský pivovar byl v letech 1945 až 1947 znárodněn a park přešel do správy města. Lázeňské budovy byly využívány pro různé účely, zejména pro městský Dům pionýrů a Park kultury a oddechu. Pořádaly se tu vánoční nadílky, májové oslavy nebo třeba společenské dny pro důchodce.
V roce 1951 byl do parku přemístěn pomník J. K. Tyla. V letech 1951 až 1961 vznikla botanická zahrada, na kterou později navázala zahrada zoologická. V roce 1960 pak začala výstavba kamenného amfiteátru, která byla dokončena o čtyři roky později, a dalo by se říct, že narušila veškerou celistvost původního Lochotínského parku. Další ránou pro lázně i park byla stavba Karlovarské třídy v roce 1979. Kvůli stavbě byly zbořeny veškeré lázeňské budovy, fontána, restaurace i Císařský sál. Zachoval se pouze Lochotínský pavilonek. Dále zanikla vyhlídková terasa, byl zasypán úsek vodoteče s horními dvěma mosty a vodopádem.
Lokalita Lochotínského parku byla v roce 1984 pro svůj přírodovědecký a kulturně historický význam prohlášena chráněným územím. V současné době má park za sebou velmi rozsáhlou obnovu. Z infotabulí, které během odlovu navštívíte, se můžete dočíst mnohem více.
O keši
Keš je velikosti micro. V keši není tužka, vezměte si proto vlastní. Prosíme žádná razítka. Trasu je možné zvládnout na kole i s terénním kočárkem. Tady naleznete vše potřebné. Přejeme příjemnou zábavu.
zdroj:
www.wikipedia.cz
www.svsmp.cz