DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Geocaching - Tomasook

PM #80 Dubovec

Vítáme vás na sérii Pilsen_Matrix. Nápad na její vznik se zrodil v hlavě kačera zdehaje, který svou vytrvalostí a důsledností donutil nás ostatní, abychom mu ji založili. 😊 Ale teď vážně. Série začala vznikat od počátku roku 2017. Proběhlo několik pořadatelských eventů a vznikla závazná pravidla pro jednotlivé keše. Během následujících týdnů byly rozděleny jednotlivé D/T kombinace a mohlo se začít zakládat. Každý z ownerů dostal na starost tři keše, které luštěním odpovídají matrixovému D/T a zároveň mají svá vlastní témata. Přece jen se mezi námi ještě najdou tací, kteří si rádi přečtou pár řádek o místě, které navštívili. Takže se máte jistě na co těšit...

Všechny kešky v sérii mají některé společné vlastnosti. Jedná se o keše typu mystery a každá z nich má v listingu možnost ověření výsledku luštění. Výchozí souřadnice hledejte na řekách Mže, Radbuza, Úhlava, Úslava a Berounka. Nebo si můžete stáhnout tento bookmark. Keše nejsou nahuštěny na jednom místě, ale jsou rozmístěny v širším okolí Plzně. Proto bude lepší si na odlov celé série vyhradit více dní. Podrobnější informace k odlovu jednotlivých keší najdete vždy na konci konkrétního listingu. A pokud si nebudete vědět rady s luštěním, nebojte se kontaktovat ownera.

Spoluautoři série:
2vkjmch, bobrlinek, cichalm, Dennyšák_a_Baty, DULÍK & VOJTÍK, Fille.n15, foxcpg, Honomichlojc, Hrádci11, Jan Rais, JPAgeo, Kaštani Plzeň, Kometa, leguan82, lukyhonzik, M13JP, Mi-Lu-Ji, Mira83, Parisee, Petr%S, RicTEP, Ritchier, Subajan & Ateliv, Tholy & Eve, Tomasook, TSEARTH, V_clav11 CZ, vytrvalec, zdehaj

Přejeme příjemný lov a mnoho zážitků při návštěvě série Pilsen_Matrix.

Dub letní (Quercus robur), česky též křemelák, je mohutný listnatý strom z čeledi bukovitých. Přirozeně se vyskytuje v Evropě a Malé Asii, na Kavkaze a v některých lokalitách severní Afriky. Roste od nížin do podhůří, kde může vytvářet doubravy nebo růst jako solitér. Roste-li v lese, snadno ztrácí spodní větve.

Koruna je mohutná, nepravidelná a mohutně rozložitá, protáhlá směrem nahoru. Borka tmavošedá, hrubě rozpukaná. Listy obvejčité, nepravidelně peřenolaločnaté, na bázi srdčitě ouškaté. Občas trpí padlím.

Dub letní kvete v dubnu až květnu. Květy jsou jednopohlavné, samčí květenství má charakter jehněd na loňských větévkách, samičí jehnědy rostou na letorostech.

Plodem je žalud (jednosemenná nažka) sedící v číšce. Stopka je 3–7 cm dlouhá.

Dub letní dorůstá výšky až 45 metrů. Roste v téměř jakémkoli typu půdy včetně písčité, daří se mu i na vlhkých hlinitých půdách. Má hluboké kořeny, které mohou tvořit spojení se spodní vodou, proto bývá častěji zasažen bleskem než jiné stromy. Je mimořádně odolný proti větru. Lépe snáší střídání podnebí než dub zimní.

Dub letní roste velmi pomalu, zralého věku dosahuje až ve 100 letech, zato je ale dlouhověký, může se dožít i 2000 let. Za nejstarší žijící dub České republiky je považovaný Žižkův dub v Náměšti, jehož věk dendrochronologická metoda určila na více než 1000 let. S obvodem kmene 1010 cm je zároveň i našim nejmohutnějším žijícím dubem letním. Z odumřelých stromů ho o 30 cm překonává Goethův dub, který stojí v Krásném Dvoře. Maximální zaznamenané výšky v Čechách - 57 metrů - dosáhl dub u Mostu poražený roku 1905. Tato výška je ale značně netypická, obvyklé je rozpětí 30-35 metrů.

Využití

http://tgeo.sweb.cz/tree.png
Kůra dubu letního se využívá k léčení různých kožních onemocnění a vyrážek, nicméně častěji se používá kůra z příbuzného dubu zimního, která má být účinnější. Nejúčinnější je čerstvá kůra mladých stromů, rozpukaná borka starého stromu je považována za bezcennou, stejně jako kůra delší dobu skladovaná.

Dub je vcelku oblíbený strom pro svou mohutnost, stáří, kterého může dosáhnout, a vlastnosti, se kterými je spojován. Často ho lze nalézt v alejích a mezi památnými stromy. Bývá vysazován tam, kde je třeba zpevnit půdu, např. na hrázi rybníka.

Dřevo dubu letního je tvrdé, pevné, těžké a vyznačuje se vysokou trvanlivostí. Z původních dřevin nejlépe snáší změny vlhkosti a vlivy počasí, při dlouhodobém ponoření pod vodou zkamení, je odolné vůči škůdcům. Používá se k výrobě konstrukcí, obkladů, parket, panelů, sudů (především na víno a pivo), pražců, v námořním průmyslu a v dřívějších dobách i k výrobě hamrů, mlýnských kol, pilotů a trvanlivého nábytku. Ze sloupnuté kůry se získávalo tříslo pro koželužství.

Dub někdy bývá označován jako naše nejtvrdší dřevo, ale jde o omyl. Dub je sice tvrdý a vyniká trvanlivostí, ale nejtvrdší dřevo z domácích stromů poskytuje habr (jehož charakter vystihuje anglický název ironwood), přičemž extrémně tvrdé jsou ještě pomalu rostoucí keře a stromy jako zimolez, zimostráz, jeřáb břek, muk a oskeruše, babyka a tis.

Dub je možné použít jako palivo, ve srovnání s bukem má výhřevnost 70% (to znamená srovnatelnou se smrkem). Dřevo by ale mělo nejprve dva roky ležet pod širým nebem, aby ho déšť zbavil tříslovin, teprve poté 1-2 roky prosychat. Pokud byl nedostatek dřeva na uzení, používal se i dub obvykle v kombinaci s olší nebo jinou vhodnější dřevinou.

Dub letní vs. Dub zimní

Dubu letnímu se velice podobá rovněž v Česku se vyskytující dub zimní. Oba stromy se můžou i křížit a výsledné hybridy mohou jejich rysy různě kombinovat, navíc některé rozpoznávací znaky jsou proměnlivé i v rámci čistých druhů. Jejich rozeznávání je z tohoto důvodu značně komplikované.

Rozpoznávací znaky:

• Nejspolehlivějším poznávacím znakem je délka řapíku. Dub letní má oproti dubu zimnímu podstatně kratší řapík.

• stopka, na níž visí číška žaludu - u dubu letního je dlouhá (3–7 cm), u dubu zimního je zakrnělá či velmi krátká (do 1,5 cm)

• báze listů: „ideální“ dub letní má listy na bázi srdčitě ouškaté (tzv. „krátké kalhoty“), dub zimní sbíhavé (tzv. „dlouhé kalhoty“). To je znak nejznámější, avšak značně nespolehlivý.

 

Dub zimní (Quercus petraea Matusch) česky zvaný též drnák, je listnatý strom z čeledi bukovitých. Spolu s dubem letním je lesnicky nejvýznamnější listnatá dřevina ve střední Evropě hned po buku.

Dub zimní dosahuje výšky 20 až 40 metrů. Má štíhle vejčitou nebo nepravidelnou, i uvnitř olistěnou korunu, v porovnání s dubem letním dosahuje menších rozměrů (i nižšího věku).

Silný kůlový kořen není vyvinut, proto zřídka dochází k vývratům. Dub zimní je nadán silnou pařezovou a kmenovou výmladností.

Dub zimní je rozšířen v západní, střední a jihovýchodní Evropě, na severu je běžný po 61. stupeň severní šířky, na východě zasahuje po řeky Bug a Dněpr. Izolované areály jsou v Malé Asii, na Krymu a na Kavkaze. Je to důležitý strom nižších poloh a pahorkatin, v jižních oblastech areálu zasahuje i do hor. Vyhýbá se oblastem s vyšší kontinentalitou klimatu.

Využití

Dub zimní poskytuje velice hodnotné dřevo, používané při stavbě lodí, podlah, nábytku, intarzií i sudů.

V lidovém léčitelství se používá kůra z mladých stromů jako svíravý a protikrvácivý prostředek, má protizánětlivé účinky na zanícenou kůži a sliznici. Stále velmi oblíbená je příprava koupelí z odvaru z dubové kůry, který se používá k léčbě hemoroidů, proleženin, popálenin, omrzlin, křečových žil, plísní nohou, ekzémů a mnoha dalších problémů s kůží.Dnes se už zřídka pije odvar při průjmech, žaludečních a střevních katarech.

O keši

Prosím parkujte na okraji lesa a nezajíždějte k nedalekému stavení. Keš naleznete kde jinde, než na dubu. Při výstupu buďte opatrní a raději použijte jištění. Na keš choďte raději ve dvojici, usnadní vám to odlov. Nenoste na místo žádné velké žebříky, pro odlov bohatě stačí dvě osoby nebo krátký provazový žebřík.